Rozhovor s Mgr. Toničkou Plíškovou

Když jsem pracovala na prezentaci o mimozemské aktivitě v České republice, narazila jsem na stránku Kruhy v obilí a transformace, jejíhž autorkou je neznámější česká ,,ufoložka" Mgr. Tonička Plíšková. Celkově mě toto téma velice zaujalo, na stránkách jsem se dozvěděla mnoho překvapivých faktů, a tak jsem se rozhodla oslovit přímo paní Plíškovou s žádostí o rozhovor. Ona mě vlídně přijala a tady je onen rozhovor. :)

Otázka: Co Vás přivedlo k této zajímavé práci?
K zájmu o záhady a kruhy v obilí mě přivedla četba knih Ericha von Däniken a Michaela Hesemanna a následně návštěva všech přednášek, které v ČR měli.

Otázka: Na Vašich stránkách jsem se dočetla, že Česká republika je na 2. místě v četnosti výskytu záhadných úkazů. Hodně mě to překvapilo, čím, si myslíte, že to může být?
V České republice stejně jako v Anglii je mnoho dávných energetických míst, v jejichž blízkosti se kruhy a obrazce objevují a opět posilují (oživují) tato místa. Český národ má též důležitý duchovní úkol, o němž věděl již Karel IV., a je třeba, abychom se konečně probudili a své poslání splnili. Obrazce nejen v obilí - nás mají probrat z nevědomosti a letargie.

Otázka: Který z dosud objevených obrazců na území ČR hodnotíte jako nejzajímavější?
Krásných a zajímavých obrazců bylo mezi 400 nahlášenými od roku 1972 mnoho v Čechách i na Moravě, mnohé větší než 100 i 150 metrů, obrazec v hlíně dokonce 250 x 130 metrů, linie přes všechny plodiny z Opočna do Dobrušky zvaná "Linie F.L.Věka" 2.400 metrů x 40centimetrů. Všechny nesly zajímavé poselství, obrazec v obilí u HK - Bukovina dokonce binární kód, čemuž v ČR nerozumíme a proto nebyl rozluštěn. Obrazec u Proseče 2012 avizoval v předstihu srpnovou erupci na Slunci, což je doloženo na webu. Bytosti, které se podílejí na vzniku obrazců po celé planetě, vědí o Vesmíru mnohem více než my.

Otázka: Byly v České republice, kromě obrazců v obilí, trávě, hlíně a sněhu, nalezeny i jiné stopy po mimozemšťanech?
Stopy po mimozemšťanech se nacházejí neutále na celé planetě, současné i historické, nikdy jsme ve Vesmíru ani na planetě Zemi nebyli sami. Píše o tom Däniken, hovoří kosmanauti, většina lidstva však žije v iluzi o své výjimečnosti a ojedinělosti. Opak je však pravdou - jsme zaostalým a nebezpečným společenstvím vraždícím i vlastní druh. Cesta mezi vyspělé vesmírné civilizace je pro nás zatím uzavřena. Badatel z Podorlicka Jaroslav Švarc má ve své e-knize Neviditelné skutečnosti doklady i z Hradecka a Pardubicka o návštěvách mimozemšťanů v současnosti i minulosti - kroniky i kamenné artefakty hovoří. Hovoří i záznamy a doklady záhadologických klubů - dokonce i o přistání velkého doutníkového objektu u Pardubic, z něhož vystoupilo 15 mimozemšťanů dle svědectví lidí. Po "sametové" revoluci i deníky o kruzích v obilí a přistání objektů informovali. Dnes "vládne" Klub Sysifos.

 

Zwinger

20. 12. 2014 jsme se vydali na zájezd do německých Drážďan. Cílem většiny návštěvníků jsou v tomto období slavné Vánoční trhy, které jsou prakticky po celém městě. Já jsem ale do Drážďan mířila z jiného důvodu - prahla jsem po tom vidět Zwinger, konečně si prohlédnout díla starých mistrů. A taky mě ještě lákal kostel Frauenkirche, o tom všem jsme se totiž učili na střední na Dějinách výtvarné kultury a mě to velice nadchlo.

Už asi v půl páté ráno jsme se vydali na cestu, neboť jsme se museli dopravit nejdřív do Prahy a tam chytnout zájezdový autobus. Počasí zpočátku vypadalo přívětivě, když jsme vyjížděli z Prahy. Krásně svítilo slunce a na nebi ani mráčku. Když jsme ale v cíli vytsoupili z autobusu, přivítal nás prudký studený vítr. Ale to až tak nevadilo, jelikož jsme se hned odpojili od skupiny s průvodkyní a zamířili rovnou do Zwingeru.

Drážďany jsou krásné město, hned jak jsme tam vjeli, mě zaujala upravenost úplně všeho, čistota a zajímavá architektura domů. Navíc staré památky jsou z většiny postavené z pískovce, který věkem dělá krásné odstíny tmavé, hnědé a žluté na zdech.

Budova Zwingeru je sama o sobě naprosto impozantní a dokonalá. Neváhala bych tam bydlet. :) Když jsme si prošli nádvoří, vyrazili jsme hledat pokladnu a pak už jsme šli části, kde visí obrazy starých mistrů. Co vám budu povídat, obrazy byly úžasné, mohla bych tam strávit několik dní koukáním na ty tahy štětcem a neomrzelo by mě to. Pořád mě musely starší paní, co hlídaly každou místnost okřikovat, ať se na obrazy nekoukám tak zblízka, ale když já chtěla vidět pořádně ty tahy ^^. Uchvátil mě tam hlavně Canalletto, který tam měl poměrně dost obrazů a ty byly jinačího rázu, než o kterých jsme se u jeho jména učili ve škole. Dále nesmím opomenout Rembrandta, kterého jsem taky chtěla strašně, strašně, strašně moc vidět a jeho zastoupení v galerii bylo uspokojující. Dále mě tam dostaly krajináři, kterých tam bylo sice míň, ale stáli za to. Největším tahákem galerie je obraz Sixtinská Madona od Raffaela Santiho, před ní byl konstantní dav cizinců se sluchátky s výkladem u ucha. Sixtinská Madona mě překvapila hlavně rozměrem, počítala jsem s mnohem menším obrazem, jinak jsem z ní nijak odvázaná nebyla. Hrozně jsem se také těšila na Tiziana a Tintoretta, ale moc jsem jich tam nenašla, a byli za vitrínou, což mě zklamalo.

Ve Zwingeru jsem ale v posledním patře narazila na něco, co mi naprosto vyrazilo dech...

Dívka čtoucí dopis od Johanesse Vermeera van Delfta.

.

.

Můj obraz number one.

.

.

Zdroj nekonečné inspirace.

.

.

.

.

Obraz pro který bych kradla.

Pro tenhle obraz mám neuvěřitelnou slabost a vůbec jsem netušila, že se nachází zrovna ve Zwingeru. Těch 10 minut, který jsem před ním strávila byly jen malou útěchou, před Dívkou čtoucí dopis bych mohla sedět celý život. Ale i tak jsem byla strašně ráda, že jsem ji viděla na živo, ani jsem nedoufala, že by se mi to mohlo někdy v životě přihodit. A Drážďany jsou skoro za humny, takže tam můžu kdykoliv zajet. :)

Po opuštění Zwingeru jsme se vydali projít trhy, hlavně okolo kostela Frauenkirche. Nakoupili jsme trošku nějaké dárky a popili jsme výbornou čokoládu a nevýborný grog (který nakonec skončil vylit do jednoho keře). Také jsme navštívili jeden antikvariát, který vypadal úplně jinak, než klasické české antikvariáty. Bylo tam ohromné množství knih o umění a hudbě, a samozřejmě i jiných odvětví, ale lze z toho usuzovat, že drážďaňané jsou velice kulturní lidé.

Takže... naše cesta do Drážďan byla výborná a doufám, že se sem brzy vrátíme. :)

Výtvarná soutěž

Vítám Vás v detailu Výtvarné soutěži ve Virtuálním jezdeckém klubu Koňský sen! :) Soutěž prodloužena!!! Nyní probíhá od 26. 12. 2014 do 14. 1. 2015.

ZADÁNÍ

Tuto výtvarnou soutěž jsem chtěla pojmout malinko jinak, tak i zadání bude asi trošku jiné než normálně :). V zásadě mi šlo hlavně o to, abyste kreslili nějaký reálný 3D objekt, který máte před sebou. Obecně je totiž lehčí kreslit podle reálné předlohy a výsledek je takový ,,živější'' :).

Bylo by to asi nějak takhle: jakožto koňomilové, určitě má každý z vás doma nějaký koňský předmět - plyšáka, sošku, takovou tu plastovou hračku koně, přívěšek, model, upomínkový předmět a nebo něco jiného, co alespoň trochu symbolizuje koně - podkova, ohlávka atd, ... Pokud by někdo opravdu neměl nic koňského, tak může použít nějaký jiný předmět se zvířecí tématikou, ale hlavně, aby byl opravdu 3D, třeba nějaký předmět s natištěným obrázkem koně/zvířete by nebylo to pravé :). 

Ale aby to nebylo ještě moc lehké, tak tento vybraný předmět dosadíte do určitého prostředí, kde budou další předměty, které vyberete vy sami. Výsledný obrázek by měl totiž zobrazovat jakousi kompozici nebo zátiší s tím hlavním předměten a zároveň na něm bude pomocí ostatních předmětů vyprávěn příběh, jak jste k danému hlavnímu předmětu přišli. Tak, a teď mám pocit, že jsem to složitějc už napsat nemohla :D

Uvedu příklad: vyberu si třeba sošku koně, postavím si ji na stůl a jelikož jsem ji dostala k Vánocům, tak k ní naaranžuji větvičku smrku a pomuchlaný vánoční papír a stuhy. Před to si sednu a kreslím a kreslím :) Nebo třeba, pokud bych předmět dostala od nějaké osoby, tak pomocí ostatních předmětů zkusím vystihnout tu osobu (nebo přímo nakreslit tu osobu s tím předmětem, to je na vás :D).A nebo, pokud jsem předmět někde koupila, tak vystihnout to místo, atmosféru, město, cokoli,... A na závěr ještě napíšete dvě tři věty, kde vysvětlíte svůj záměr :). Technika i formát je naprosto libovolný, ale na větší formát se vám to asi bude kreslit líp. Dílo prosím vyfoťte nebo naskenujte.
Pro ty, co ještě tápou, v příštích dnech vám sem dám jakoby obrázek za sebe, jak by to třeba eventuelně mohlo vypadat. Ale originalitě se meze nekladou! :D


ZPŮSOB HODNOCENÍ

Hodnotit se tentokrát bude dvěma způsoby. Všechny obrázky budou v lovu, kde každý uživatel KS ohodnotí každý obrázek body od 1 do 10. Potom vaše díla bude hodnotit ještě umělec z povolání, malíř a teoretik umění PeadDr. Ivo Jansa, který každému dílu udělí body od 1 do 10. Všechny získané body se poté sečtou a budou určeni vítězové. :)


VÝHRY

1. místo - 250 000 Kk nebo KŮŇ + originální skicák s logem KS (pokud vítězi nebude vadit poskytnout adresu, kam výhru můžu zaslat) +diplom
2. místo - 150 000 Kk + diplom
3. místo - 100 000 Kk + diplom
Poslední místo - čestný diplom 

Svá díla můžete posílat do 9. 1. 2015 23:59 mě na KS do vzkazu a nebo na stájový mail ks-adminteam@seznam.cz. Pokud budete posílat na mail, dejte mi to prosím ještě vědět vzkazem, děkuju. Pokud by vám bylo cokoli nejasné, neváhejte mi napsat vzkaz.

Těším se na vaši účast! :) 

(tady je jedna z možných variant titulní strany skicáku, ještě přibudou další, aby si vítěz mohl vybrat podle svého gusta :))

Proč Hypochondriel?

... protože hypochondrující Tauriel je Hypochondriel!

Hotel Bethlehem

Když se z domova vydám směrem na Kuks a Braunův Betlém, za chvíli dorazím do vesnice jménem Žireč, na jejímž samém okraji stojí, naproti vlakové zastávce, přímo na začátku naučné stezky Braunův Betlém, nesmírně zajímavá, leč dlouhá léta opuštěná stavba - Hotel Bethlehem, neboli česky Hotel Betlém. Co si ho odmalička pamatuji, je pořád stejný, stejně opuštěný. Okolní vegetace již zbořila menší objekty, které stávaly okolo hotelu a pomalu si brousí zuby i na samotný hotel. Ale přesto má tohle místo zajímavou a tajemnou atmosféru.

Snažila jsem se vypátrat něco z historie hotelu. Byl postaven pravděpodobně v roce 1904 a byl vyhledávaným hotelem pro turisty z Čech, Německa i Rakouska, kteří chtěli navštívit Kuks a okolí. Hotel, kromě prvorepublikové hlavní budovy, měl i velkou zahradu s koupalištěm, altánem, garážemi a budovou s kuchyní.

Někdy okolo roku 1940 byl hotel z kapacitních důvodů obohacen o další patro. Poté ale o něm už nejsou jednoznačné zmínky a hotel pravděpodobně upadá.

Další záznam o hotelu je z roku 1985, kdy se v něm usadila skupina squaterů, kteří hotel nazvali Hotel 13. Na výzvy policie ale nechtěli objekt opustit ani po několika výzvách a došlo i ke střelbě.

V době, kdy jsem se o hotel začala zajímat, byl zrovna na prodej v několika realitních kanceláří. Byl u něj proveden technický posudek, který říkal, že staticky je hotel v pořádku, je v něm zaveden plyn a voda a údajně byly nalezeny podzemní garáže, které jsou zatopené. Celý hotel i s pozemkem byl na prodej za 900 000 Kč a po půl roce byl zlevněn na 400 000 Kč.

Po několika měsících hotel někdo pravděpodobně koupil. Na pozemku byly vykáceny keře a nekolik stromů a hotel dostal v zadní části novou střechu a okapy. Na oknech a dveřích také přibyly mříže, aby do hotelu nevnikali nezvaní zvědaví hosté, jako například tvůrci graffity. Od těchto změn ale už uplynul více než rok a hotel zůstává ve stejném stavu. Snad se ale někdy dočká záchrany...

(Až budu milionářka, tak ho koupím a udělám z něj galerii :D)